Petr Bezruč Slezské Písně

January 7, 2023, 8:32 pm

bolest-paty-při-došlapu

Úřad práce příbram
Petr bezruč slezské písně rozbor
Internetové bankovnictví UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia a.s. je aktuálně dostupné | geis-group.cz
Divadlo na zabradli

Petr Bezruč - Slezské písně
Petr bezruč slezské piste.fr
Petr bezruc slezske pisne
Kdo napsal Slezské písně? Nohavica hledá ‚mladého studenta češtiny‘, který bude pokračovat v jeho bádání | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Slezské písně - Petr Bezruč | Databáze knih

Už i svým jménem, které použil, Petr Bezruč - ozančuje bezmoc lidu a dodává tak svým veršům jistou grácii. Knížku jsem musela přečíst v rámci povinné četby. Některé básně se mi líbily, jiné zase ne. Mezi ty nejpovedenější patří určitě Maryčka Magdonova, Kantor Halfar a Kdo na moje místo?. Bezruče uznávám v tom, že stál za svým krajem a posiloval ho právě svými básněmi. Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém, svaly mi v železo ztuhly. Petr Bezruč má ojedinělý styl, který nesedne každému. Některé básně jsem si četla i víckrát, abych vůbec pobrala smysl, přesto v některých nenápadných verších najednou vytrysknou krásná slova jako pramen vody (nebo zajiskří jako oheň na huti? ) a zasáhnou člověka přímo do srdce. Nejkrásnější na čtení "Slezských písní" pro mě bylo zjištění, že je nakonec nemusím použít jako četbu k maturitě. Bylo to utrpení. Spousty z nich znám nazpamět a ne že by mě ve škole nutily. Ale tak moc se mi líbily. Maričku Magdonovou mám nejraději.

Petr Bezruč - Slezské písně

Ráda se ozve prokletých pariů řečí nemluví, neumí lepších řeč lidí, do krve Bernald Žor za ni se stydí: či věčně žít bude, či věčně znět bude prokletých pariů řeč v domě na rynku, kde ctností je sbor, a kde je pánem Bernard Žor? Zlý host přišel do domu. Na loži zmítá jím horečka těžká a fantas ho chystá, nadarmo mužové moudří jej léčí, u lože žena a děti mu klečí (na dvoře matička pláče); v horečce prokletých pariů řečí zpovídá, loučí a modlí se chor Zvoní a hlaholí frydecké zvony, do země spouštějí rakev, a řečí panskou modlí se sbor. Kříž řečí panskou lže mrtvého slávu, po skončené pouti tam mdlou složil hlavu Kdo vzadu to stojí a pláče a klečí u hrobu, pánů když odešel sbor? Tichounko modlí se bázlivým rtem matička prokletých pariů řečí, (nemůže jinak, není to vzdor, nemluví jinak, kdo z Beskyd a z hor! ) aby se nevzbudil, nezlobil v hrobě její syn dřímající, Nejsem Slezan, ale vcelku se mi to líbilo. Těžké hutné verše k tomu kraji hezky sedí. Je to taková básnická klasika řekl bych.