Rozpad Rakouska Uherska

January 10, 2023, 12:12 am

live-vysledky-cz

Otázku "co by bylo kdyby" historikové neslyší rádi. Běh dějin je jasně dán tím, že ho přítomnost uzavírá. Věcně zhodnotit všechny souvislosti a dojít k závěru - kdo, jak a proč dějiny skutečně tvořil, dá samo o sobě dost práce. Proč se tedy zabývat utopickými představami o možnostech, které se ve skutečnosti nestaly? Z každého pravidla však existují výjimky. Například: Co by se stalo, kdyby Rakousko-Uhersko a jeho spojenci vyhráli První světovou válku? Odpověď není ani zdaleka z říše dohad a nekonkrétních představ, jak by se mohlo na první pohled zdát. Válčící mocnosti mají většinou přesné plány, čeho chtějí vítězstvím ve válce dosáhnout. A to se týkalo také střední Evropy. Podívejme se tedy na základní záměry vedoucích mocností obou nepřátelských koalic. První světová válka a plány válčících mocností na poválečné uspořádání střední Evropy: Německo - nadvláda nad kontinentální Evropou a vytvoření koloniální říše Po vypuknutí první světové války vytyčilo Německo v září 1914 program válečných cílů na vytvoření hospodářského svazu za spoluúčasti Francie, Belgie, Holandska, Dánska, Rakousko-Uherska, Polska, Itálie, Švédska a Norska pod německým vedením, který by zajistil hospodářskou nadvládu Německa nad střední Evropou.

Dějepis.com
Rozpad rakouska-uherska a jeho důsledky pro středoevropské literatury a kultury

Dějepis.com

Vláda měla tři členy (Tomáš Garrigue Masaryk jako předseda vlády, Edvard Beneš jako ministr zahraničí a Milan Rastislav Štefánik jako ministr vojenství) a západní státy ji brzy uznaly jako představitele nového československého státu. Na tuto situaci se pokusil zareagovat RU císař Karel I., který 16. října vydal Manifest, v němž slíbil přeměnu Rakouska – Uherska ve federativní stát a nabídl autonomii národům v rámci RU. Tato jeho snaha ale přišla pozdě, rozpadu Rakouska – Uherska už nemohlo nic zabránit. Základním programovým prohlášením Prozatímní vlády i celého československého odboje se stala Washingtonská deklarace. Toto prohlášení nezávislosti československého státu sepsal ve Spojených státech T. G. Masaryk a 17. října jej předal americké vládě a prezidentovi. 18. října pak byla deklarace vydána v Paříži. Masaryk se v prohlášení inspiroval americkým vzorem a pokusil se zdůvodnit, proč Češi a Slováci již nemají zájem o existenci v rámci Rakouska – Uherska a usilují o samostatný stát.

Trianonská smlouva proto zůstává v Maďarsku traumatem, které dodnes ovlivňuje tamní politiku. ČSR zahrnovala vedle Čech i Slovensko a Podkarpatskou Rus, jugoslávský stát získal Chorvatsko a Slavonii a také většinu Slovinci obývaného území. O Banát se pak Království SHS podělilo s Rumunskem, které se rozšířilo o Sedmihradsko a Bukovinu. Halič připadla znovuzrozenému Polsku. Zmenšené Rakousko se ve prospěch Itálie muselo také vzdát jižních Tyrol a Istrie. Habsburská monarchie byl a je neoficiální název historického státního útvaru, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie od roku 1526. Vznikla jako personální unie, když Ferdinand I. Habsburský, ovládající habsburské dědičné země, v roce 1526 získal českou a uherskou korunu. V roce 1804 se tento státní útvar přeměnil na Rakouské císařství. Název Rakousko-Uhersko se začal pro soustátí spojené osobou panovníka používat až v roce 1868 poté, co byla v únoru 1867 dojednáno rakousko-uherské vyrovnání.

Rozpad rakouska-uherska a jeho důsledky pro středoevropské literatury a kultury

Francie - Podunajská konfederace Paříž za války nejprve prosazovala zachování habsburské říše. Především konzervativní roajalistické kruhy byly proti zničení jedné z tradičních monarchií Evropy. Podobně se proti rozpadu podunajského soustátí stavěl francouzský generální štáb, který se obával, že po zániku habsburské říše ovládne střední Evropu nepřátelské Německo. Paříž proto v roce 1917 navrhla přeměnu Rakousko-Uherska na společenství demokratických a nezávislých států pod společným panovníkem z rodu Habsburků: a) Rakousko - historické rakouské země; b) Český stát - Čechy, Morava a Slezsko; c) Maďarsko; d) spojené Chorvatsko, Dalmácie a Slovinsko; e) Sedmihradsko. Bukovinu by si rozdělilo Rusko a Rumunsko, podobně Halič zase Rusko a Polsko. Itálie by dostala Tyrolsko. Srbsko by se sloučilo s Černou Horu, Bosnou a Hercegovinou. Naproti tomu současně v roce 1917 radikálně-liberální kruhy navrhly vytvoření Podunajské konfederace již existujících, obnovených nebo nově ustavených států: Polsko, Československo, Rakousko, Maďarsko, Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko a Řecko.

První světová válka vůbec zásadně změnila uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie, kromě Rakouska-Uherska i osmanská říše, Rusko a Německo, a vznikla řada nových států. Konečným stanovením poválečných poměrů na území někdejšího habsburského soustátí se zabývala v letech 1919 až 1920 mírová konference v Paříži. Jejím výsledkem byly mírové smlouvy, nazvané podle místa podepsání - s Rakouskem 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye, s Maďarskem 4. června 1920 v Trianonu. Pro státy střední Evropy znamenaly tyto smlouvy potvrzení bezprostředních poválečných územních a státoprávních změn. Na území habsburské monarchie vznikly nové, obnovené či nástupnické státy jako Rakousko, Maďarsko, Československo, Polsko a částečně Jugoslávie (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; SHS, od roku 1929 Království Jugoslávie). Rakousko pak muselo uznat nezávislost nástupnických států. Rakousko i Uhry přišly o rozsáhlá území, jež patřily k jejich korunám stovky let. Největší ztrátu utrpělo Uhersko, jež ztratilo dvě třetiny rozlohy, více než tři miliony etnických Maďarů se ocitly za hranicemi.

Rozpad rakouska uherska rok
Toptrans ceník doprava
Svařák Hop Hej - Walda gang
Novela stavebního zákona 2019
Se třetí deskou "Ticho nad pekáčem" se Trautenberk vrací zpět na regionální zábavy - musicserver.cz
Uherskohradišťská nemocnice a.s. - Štítná žláza a těhotenství
Potah na žehlící prkno 120x38
Rozpadu rakouska uherska příčiny
1.b třída skupina c.r
Zdravotnické potřeby ELIŠKA - zdravotnické potřeby z pohodlí Vašeho domova
Opava chce opravit stařičký zimák. Jak by mohl vypadat po rekonstrukci? | Hokej.cz - web českého hokeje
Youtube filmy zdarma komedie

Např. korunní české země - Čechy, Morava a Slezsko - se měly rozdělit na výhradně německé a smíšené německo-české oblasti podle národnostního klíče bez ohledu na historické hranice s přímým podřízením ústředním orgánům ve Vídni. Jediným úředním jazykem v Předlitavsku se přitom měla stát výhradně němčina. Potom v listopadu 1916 Vídeň stanovila cíle vnější válečné expanze, podle nichž se do habsburské říše měly začlenit převážné části Srbska a Černé Hory, dále nastolit protektorát Vídně nad Albánií. Další územní nároky směřovaly vůči Rumunsku v povodí Dunaje, vůči Itálii v Tyrolsku a na severovýchodě vůči carskému Rusku. Rusko - rozpad Německa, Rakousko-Uherska a osmanské říše Carská vláda ve vyhlášení válečných cílů v září 1914 požadovala rozdělení habsburské říše na tři samostatné celky: a) Rakouské císařství - historické rakouské země, nynější Rakousko; b) České království - Čechy, Morava a Slezsko; c) Uherské království - pouze historické Dolní a Horní Uhry bez jihoslovanských oblastí a Sedmihradska.

O národnostním zrovnoprávnění ve federalizované monarchii se přitom dlouho uvažovalo. "Domnívám se, že Františkem Ferdinandem akcentované posílení postavení slovanských národů v rámci monarchie by mělo dlouhodobý a trvalý význam, " míní třeba vnuk posledního císaře Karel Habsburský. Karel I., který na trůn nastoupil v roce 1916, chtěl naplnit záměry arcivévody Františka Ferdinanda, spojenectví s Německem a vztah k Uhersku mu ale svazovaly ruce. Při pokusech o jisté česko-německé vyrovnání tak Vídeň stranila spíše německým obyvatelům českých zemí. Když v říjnu 1918 vydal Karel I. manifest o federalizaci monarchie, bylo již na záchranu mocnářství pozdě. Zahraniční politická reprezentace Čechů a Slováků již vyjednala uznání Národní rady československé jako budoucí vlády samostatného státu od vítězných mocností - Francie, Velké Británie a USA. Ne všichni ale negativní pohled na poslední roky Rakouska-Uherska sdílejí. "Malé středoevropské národy velké Rakousko chápaly v intencích Palackého myšlenky jako svou záštitu proti německému nacionalismu a ruskému expanzionismu, " míní například slovenský historik a diplomat Jozef Klimko.