Perseus se tedy rozhodl, že se vydá pro hlavu Medusy do světa. Dlouho Perseus putoval, až se mu zjevila bohyně Pallas Athéna a poradila mu, co má dělat a kudy se má vydat: "Na Gorgony nesmíš pohlédnout. Dám ti kovový štít, který se leskne jako zrcadlo, abys mohl s Gorgonami bojovat. Jejich obraz ti neuškodí. Vezmi si tenhle ocelový srp, obyčejným mečem bys Meduse hlavu neuťal. Především musíš získat od nymf okřídlené střevíce, kouzelnou mošnu a přílbu, která tě učiní neviditelným. Ukážu ti cestu ke třem stařenám, které znají cestu k nymfám. " Perseus přišel ke stařenám a už z dálky slyšel, jak se hádají. Měly dohromady jen jedno oko a jeden zub. Nemohly se dohodnout, která si má oko a zub zrovna půjčit. První z nich křičela na Persea, ať je rozsoudí. "Proč bych nerozsoudil? Oko i zub si vezmu já a bude po hádce. " Stařeny slíbily, že když jim oko a zub vrátí, splní mu přání. Prozradily mu tedy cestu k nymfám. Od nymf získal střevíce, mošnu i přílbu a vyrazil za Gorgonami. Gorgony zrovna spaly.

  1. Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3) | Čtenářský deník
  2. Staré řecké báje a pověsti - rozbor knihy k maturitě | Rozbor-dila.cz
  3. Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti - Seminarky.cz
  4. Eduard Petiška - Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3) | Čtenářský deník

Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3) | Čtenářský deník

staré řecké báje a pověsti rozbor díla

Stejně jako její otec Tantalos pohrdala bohy. Jednou všechny zbožné ženy chystaly veliké oběti titánce Léto. To Niobu naštvalo a všechny je vyhnala, chtěla, aby obětovaly něco jí a myslela si, že je lepší než titánky Léto. Kvůli jejímu štěstí a velkému počtu dětí. Proto Apollón, syn bohyně Léta, všechny její syny zabil svými šípy. Když to viděl Amfión, spáchal sebevraždu. Ale Nioba se bohyni dále vysmívala, že má pořád více dětí než ona. A tak i bohyně Artemis, dcera bohyně Léta, zasáhla svými šípy její dcery. Nioba se nakonec proměnila v kámen. IÁSON A MÉDEA Iáson – statečný, silný, chytrý, pro královskou korunu musel překonat hodně překážek, trochu lhář slíbil že jí nikdy neopustí Médea – pomáhala Iásonovi ten jí slíbil že ji neopustí, zavraždila jeho manželku a skrývala se do konce života, byla strašně moc zamilovaná do Iásona Po smrti starého krále měl vládnout jeho starší syn Aisón. Ale mladší syn Pelias ho vyhnal a sám vládl. Aisón měl syna Iásóna, který chtěl otcův trůn získat zpět.

vlčí mládě 1x10

Staré řecké báje a pověsti - rozbor knihy k maturitě | Rozbor-dila.cz

To už Aisón nežil. Pelias mu řekl, že když přinese od krále Aiéta zlaté rouno, tak mu trůn přenechá. Iásón se vydal s ostatními na cestu. Na cestě potkali starce, který se jmenoval Fíneus. Pomohli mu a on jim dal radu, jak se dostanou přes obrovské skály Symplégady. Když je přepluli, viděli čtyři mladíky, které vzali s sebou, protože to byli Aiéteovi vnuci. Když král slyšel, co chtějí, řekl, že jim zlaté rouno dá, pokud Iásón dokáže to, co on. Musel zorat pole, pomocí dvou býků, kterým z nozder šlehá oheň, a zasít dračí zuby, z nichž vyrostou bojovníci. Médea mu dala mast, která ho ochránila, takže to dokázal, ale král mu rouno nechtěl dát, protože si myslel, že mu Médea pomohla. Médea mu pomohla vzít rouno a i s ostatními utekli. Na moři je dohnalo kolchidské vojsko a chtělo Médeu zpět. Byl tam i její bratr Absyrtos. Médea připravila s Iásonem lest, takže Iáson všechny pobil. Iáson slíbil, že si Médeu vezme za ženu a neopustí ji. Pomohla mu, když je král Pelias nechtěl pustit do města.

TANTALOS Tantalos – nejbohatší král, pochyboval o božské vševědoucnosti, udělala mnoho chyb za které byl potrestán Zeus – potrestal Tantalose za jeho činy Pelota, Démétér Král Tantalos zasedal s bohy na Olympu, protože byl nejbohatší smrtelník. On si myslel, že bohové nejsou vševědoucí bohy na hostinu, kde servíroval svého syna, kterého si, že to bohové nezjistí. Démétér, bohyně rolnictví, kousek snědla, ale ostatní bohové se zděsili. Tamtalose odsoudili k věčnému trápení. (hynul žízní, když stál ve vodě) Pozůstatky Pelopa vhodili do kotle a sudička Klóthó ho vzkřísila k životu. Chyběl jen kousek na jeho lopatce, který snědla Démétér. Ten nahradili bohové kouskem slonové kosti. Všichni z rodu mívali pak bílou skvrnu na lopatce. NIOBA Nioba – královna, namyšlená a pyšná, nesmyslně pohrdala bohy Léto – její děti zabili Niobiny děti Apollón – syn titánky Léto, zabil sedm Niobiných synů Artemis – dcera titánky Léto, zabila sedm Niobiných dcer Nioba byla královna v Thébách, matka sedmi synů a sedmi dcer, manželka krále Amfióna.

Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti - Seminarky.cz

> Čtenářský deník > Obsahy a rozbory děl > > Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti Kategorie: Česká literatura od 20. století Typ práce: Obsahy a rozbory děl Škola: Univerzita Jana Amose Komenského Praha s. r. o., Praha 3 Charakteristika: Práce podává charakteristiku Petiškova díla Staré řecké báje a pověsti a popisuje děj 8 vybraných pověstí. Obsah Úryvek Poznámka Vlastnosti STÁHNOUT PRÁCI Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže. Zabalený formát ZIP: (15 kB) Nezabalený formát: (51 kB) Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení. Diskuse

1986 Praha, Albatros, Zdeněk Sklenář Založení Théb Umístění: starověké Řecko; Řecko-Sidón-Théby Hlavní postavy: Europa - krásná, zhýčkaná Kadmos - statečný, mužný Ve městě Sidón žil a vládnul král Agénor. Měl krásnou dceru Europu, nad kterou se i bohům tajil dech. Jednou byla Europa venku s družkami a pletly věnce, když tu se objevil krásný býk, bílý, s křišťálovými rohy a na lesklých kopýtkách se dožadoval, aby se na něj Europa posadila. Když to udělala, vzlétl a unesl ji na jeden světadíl - Evropu. Její bratr byl vyslán, aby ji našel a utišil tak otcův žal. V Delfách se dověděl, že ji nemá hledat a ať jde a najde na louce krávu, která ještě netelila a tam ať založí město Théby. Jeho družinu roztrhal syn boha války Árese - jakýsi drak. Toho pak Kadmos zabil a z něj vzniklo spoustu válečníků, kteří se navzájem pozabíjeli. Jen 5 přežilo a ti založili město Théby. Myšlenky, které mě zaujaly: "Buď budu, věrní druhové vašim mstitelem, nebo budu vašim druhem i ve smrti! " (řekl Kadmos, str. 32) Filemon a Baucis Umístění: starověké Řecko Zeus - bůh, v této báji hodný a spravedlivý Filemon - stařec, miluje svou ženu, dobrosrdečný, hodný, pohostinný Baucis - stařenka, má stejné vlastnosti jako její můž Filemon Zeus zase jednou sestoupil z Olympu a zkoumal, jací jsou lidé.

  1. Hledejte: malý princ | Ulož.to
  2. Powerpoint zdarma
  3. Chránič odtoku iDesign Metro | Bonami
  4. Citáty o štěstí
  5. Jak odstranit stránku ve word blog
  6. Staré řecké báje a pověsti rozbor díla

Eduard Petiška - Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3) | Čtenářský deník

Athéna Perseovi poradila, která z nich je Medusa, a on jí usekl hlavu. Hlavu dal do mošny a vyrazil na cestu domů. Vítr ho však zavál opačným směrem, nad africkou pevninu. Tam narazil Perseus na obra Atlase, který ho zrovna nevítal. Za tak milé pohostinství se mu Perseus odvděčil tím, že vytáhl z mošny hlavu Medusy. Jakmile obr spatřil tvář Medusy, zkameněl a podnes stojí v Africe pohoří Atlas. Perseus pokračoval dál na cestě domů. Jak letěl nad zemí, kanuly z Medusiny hlavy krůpěje krve a prosakovaly mošnou. Tam, kde dopadly na zem, se proměnily v jedovaté hady. Od té doby je v Africe tolik nebezpečných hadů. Rostliny s větvičkami, na kterých mošna s Medusinou hlavou ležela, zkameněly a proměnily se v korály. Urazil pěkný kus cesty, když pod sebou spatřil zástupy lidí. Snesl se na zem a ptal se jich, co se stalo. Místní královna Kassiopeia se prý chlubila, že je krásnější než všechny mořské nymfy. Poseidón se rozzlobil a uvalil na celé království trest. Každý den vystupuje z moře obluda, jíž má být vždy někdo obětován.

V Africe lidem zčerná pleť a vzniknou obrovské pouště. Matka Země prosí Dia, aby ji zbavil utrpení. Ten vymrští blesk a srazí Faethóna ze slunečního vozu na zem. Mrtvého ho nalezly vodní víly a pohřbily jej. Hélios zahalil v hlubokém smutku tvář a uprostřed dne začala noc. Matka truchlila, jeho sestry bědovaly po celé měsíce, až ucítily, že nemohou z místa, obrostly listím a změnily se v olše. Hélios truchlí dodnes, po západu slunce kanou z hvězd, ze stříbrných očí noční oblohy, slzy. Lidé jim říkají rosa. VLASTNÍ NÁZOR: Příběh je velmi smutný. Vypráví o lehkomyslnosti mládí, o velké rodičovské lásce a touze splnit milovanému dítěti každé přání. Končí tragicky, zbytečnou smrtí dítěte, a za jeho lehkomyslnost a touhu předvést se před ostatními zaplatili i další nevinní lidé.

Dnes to má být královnina dcera Andromeda. Jakmile se netvor vynořil z moře, Perseus vytáhl z mošny hlavu Medusy a obluda se proměnila v kámen. Andromeda se stala potom Perseovou ženou. Do paláce vtrhl Andromedin bývalý nápadník Fíneus a přišel pomstít loupež Andromedy. Perseus mu nastavil hlavu Medusy a Fíneus zkameněl. Perseus dlouho v daleké zemi nepobyl a odplul s Andromedou na domovský ostrov. Když se vrátil, král mu nechtěl uvěřit, že přivezl hlavu Medusy. Posmíval se mu, že hlavu usekl snad beranovi nebo ovci. Persea to rozhněvalo, otevřel mošnu a ukázal mu hlavu. Nevěřící král zkameněl. Perseus se stal králem na ostrově, ale staré věštbě neušel. Jednou byl pozván svým přítelem na slavnostní hry do jiného města. Perseus se jich zúčastnil a vrhl disk tak nešťastně, že padl mezi diváky a rozrazil lebku nějakému starci. Usmrcený stařec byl jeho děd Akrisios, který před lety ze strachu před věštbou prchl a chodil po světě v přestrojení. Král Perseus vládl moudře. Kouzelné dary vrátil bohyni Athéně, jen mošnu s hlavou Medusy si ještě chvíli ponechal, aby bránila mír jeho země.

Byl moc nešťastný, zpíval a plakal. Pak byl zabit Bakchantkami a on - mrtev - se mohl opět setkat se svou milovanou ženou. "Podnes zpívají řeky, co si zapamatovaly z písně mrtvého Orfea. " (str. 29)

student-agency-jízdní-řády