Tlak V Zaklínění
3. vydání. 2003. ISBN 807262234X. KLENER, Pavel, et al. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-246-1254-2. ŠPINAR, Jindřich, et al. Hypertenze: diagnostika a léčba. 1. vydání. 1999. ISBN 80-7169-736-2. NEČAS, Emanuel, et al. Patologická fyziologie orgánových systémů 1. 1. vydání. 2006. ISBN 80-246-0615-1. KIESLICHOVÁ, Eva. Masivní krevní ztráta: hemodynamické změny a možnosti jejich ovlivnění. Bulletin HPB chirurgie. 2004, roč. 12, vol. 4, s. -, ISSN 1210-6755. MURALIDHAR, K. Central Venous Pressure and Pulmonary Capillary Wedge Pressure Monitoring. Indian Journal of Anaesthesia. 2006, roč. 46, vol. 4, s. 298-303, ISSN 0976-2817.
Movie
- Tlak v zaklínění game
- Tlak v zaklínění free
- Tlak v zaklínění live
- Tlak v zaklínění song
Invazivní hemodynamické monitorování [ upravit | editovat zdroj] Invazivní hemodynamické monitorování zahrnuje přímé měření krevního tlaku, měření centrálního žilního tlaku, eventuálně tlaku v a. pulmonalis, měření srdečního výdeje a sledování systémové a plicní vaskulární rezistence. operační zákroky; masivní ztráty krve; choroby srdce; cirkulační šokové stavy; renální selhání. Centrální žilní tlak [ upravit | editovat zdroj] Centrální žilní tlak (CVP, Central Venous Pressure, CŽT) měříme Swan-Ganzovým katetrem zavedeným do VCS (místní znecitlivění, transkutánně přes v. jugularis, v. subclavia, v. femoralis). Norma je 0–8 mmHg a odpovídá tlakovým změnám v pravé srdeční síni (+EDV). K jeho zvýšení dochází při selhání PK, hypervolémii či stenóze trikuspidální chlopně. Tlak v zaklínění [ upravit | editovat zdroj] Schématické znázornění polohy Swan-Ganzova katetru při měření tlaku v zaklínění Pro měření tlaku v zaklínění (PCWP, Pulmonary Capillary Wedge Pressure) používáme Swan-Ganzův katetr s balónkem na konci.
Kazuální tlak (náhodné jednorázové změření) není nikterak reprezentativní, může být dokonce zavádějící – aktuální hodnotu totiž ovlivní fyzická zátěž, neurohumorální a psychické faktory (obavy, stres, podvědomý strach). Indikace Suspektní epizody hypertenze nebo hypotenze, diagnostika těhotenské hypertenze. Identifikace záchvatovité (paroxyzmální) hypertenze – přesná lokalizace v čase. Určení závažnosti (hraniční hodnoty, celodenní hypertenzní zátěž pacienta, inverze den–noc = dippers / non-dippers = bez nočního poklesu). Ověření účinnosti (farmakodynamiky) antihypertenzní terapie. Odhalit fenomén bílého pláště (jedinci se zvýšenou reaktivitou sympatoadrenálního systému) a zabránit tak zbytečné farmakoterapii. Nejasné kolapsové stavy. Provedení Registrace parametrů = v době měření (cca 30 s) zachovat klid, hlavně paže – neřídit! Deníček pacienta = časově zaznamená, kdy se probudil, vstal, užil léky, jedl, pil kávu či alkohol, kouřil, řídil, pracoval, sportoval, oddychoval, šel spát či se v noci budil (doba spánku identifikuje pokles TF a TK, cca o 15−S až 19−D%).
Basketball
Schéma katétru plicní tepny Plicní klínový tlak nebo PWP, nebo tlak v řezu (nazývaný také plicní arteriální tlak v zaklínění nebo PAWP, plicní tlak v zaklínění nebo PCWP, nebo tlak v plicní ucpání tepny nebo PAOP), je tlak měřen klínování plicní katétr s nafouknutý balon do malé plicní arteriální větev. Odhaduje se tlaku v levé předsíni. Plicní žilní tlak v zaklínění (PVWP) není synonymem s výše; PVWP Ukázalo se, že koreluje s tlakem plicní tepny ve studiích, i když nespolehlivě. Fyziologicky, rozdíly lze vyvodit mezi plicního arteriálního tlaku, plicní kapilární tlak klínu, plicní žilní tlak a tlaku v levé předsíni, ale ne všechny z nich mohou být měřeny v klinickém kontextu. Bylo navrženo neinvazivní metody odhadu. klinický význam Site Normální rozsah tlaku (v mm Hg) Centrální žilní tlak 3-8 Pravé komory tlak systolický 15-30 diastolický Plicní arteriální tlak 4-12 Plicní žíly / tlak v zaklínění plicní kapilární 2-15 Levý ventrikulární tlak 100-140 3-12 Vzhledem k velkému souladu plicního oběhu, poskytuje nepřímou míru levé síně tlaku.
stádium – hypertenze s anatomickými, ale bez funkčních poruch ( hypertrofie LK / angiopathia retinae…); III. stádium – hypertenze s funkčními změnami ( srdeční insuficience, dilatace LK, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, renální insuficience, encefalopatie). Ambulantní monitorování TK holterovského typu [ upravit | editovat zdroj] Při ambulantním monitorování TK holterovského typu (ABPM, Tonoport) kontinuálně sledujeme (plně automatické, neinvazivní a přenosné) variabilitu TK během určité časové periody (nejčastěji 24-hodinový hemodynamický profil) za podmínek běžného denního režimu vyšetřovaného. Modul zaznamenává oscilometricky ve zvolených intervalech TK (standardně každých 15 minut přes den a 30 minut během spánku – lze libovolně měnit) a ukládá hodnoty S, D, SA, PTK i tepovou frekvenci, programuje grafické zobrazení a histiogramy sledovaných veličin. Je známo, že TK kolísá během dne – cirkadiánně (pravidelný fyziologický noční pokles cca o 10 mmHg jak u osob normotenzních, tak zejména u hypertoniků).
Je zaveden přes pravé srdce do plicnice a zaklíněn v některé její větvi (balónek nafouknut do 1, 5 ml vzduchu). Snímaný tlak v zaklínění plicnice je pak nepřímým ukazatelem tlaku v levé síni a preloadu. Norma je norma 8–12 mmHg. Zvýšený bývá při levostranném srdečním selhání a plicním edému, vadách mitrální chlopně a kardiogenním šoku. Postupným zaváděním Swan-Ganzova katetru lze měřit tlak ve VCS, v PS a PK, v plicnici až do zaklínění plicní kapilární tlak, který také odpovídá tlaku v cévách za obliterací, tj. v plicních vénách a v LS (cévy bez chlopní, které by změnily tlak). Při AMTK jako normální TK považujeme tyto hodnoty: průměrný TK v bdělém stavu < 135/85 mmHg; průměrný TK ve spánkovém období < 120/70 mmHg; průměrný 24-hodinový TK < 130/80 mmHg; zátěž krevního tlaku < 15% měřených hodnot. Odkazy [ upravit | editovat zdroj] Související články [ upravit | editovat zdroj] Krevní tlak Měření krevního tlaku Arteriální katetr a invasivní měření krevního tlaku Domácí monitoring krevního tlaku Použitá literatura [ upravit | editovat zdroj] MAREŠOVÁ, Dana a Miloš LANGMEIER, et al. Protokoly k praktickým cvičením z lékařské fyziologie.
Tlak krve (TK) je tlak, kterým působí krev na stěny cév. Zdrojem tlakových gradientů je srdce, které udržuje stálou cirkulaci a jednosměrný tok krve, aby byla zaručena správná perfúze tkání i za rozdílných podmínek (viz místní a celková regulace). Faktory určující hodnotu TK [ upravit | editovat zdroj] Faktory, které určují hodnotu krevního tlaku, mohou být: fyzikální = objem krve a poddajnost cév; fyziologické = minutový srdeční výdej a periferní odpor. Tlaková amplituda je rozdíl systolického a diastolického TK. Průměr tlaků během srdečního cyklu se označuje jako střední tlak (SATK), ze vzorce: SATK = 1/3 STK + 2/3 DTK (STK = systolický tlak krve. DTK = diastolický tlak krve. Střední tlak se více blíží k DTK, protože diastola trvá déle). Klinický význam monitorování TK [ upravit | editovat zdroj] Klinický význam monitorování krevního tlaku spočívá v posouzení stupně hypertenze, civilizační choroby se stoupajícím výskytem. Dle WHO klasifikace rozlišujeme 3 stadia hypertenze: I. stádium – hypertenze bez orgánových změn; II.