Trabantem Tam A Zpátky

January 7, 2023, 8:10 pm
student-agency-jízdní-řády

Škoda no... věřím, že seriál bude lepší, ale jednoznačně vrcholem byla Afrika. 65% (18. 2019) Helmutek Uvidíme, jakej bude seriál, ale film byl sympatickej - ne světobornej ani v čemkoli (oproti předešlejm dílům) novej, ale příjemnej rozhodně jo. Jinak i tady platí to, co už jsem psal u (seriálu) z Austrálie - líbila by se mi a chybí mi nějaká přidaná hodnota o cestě, momentálnim stavu cesty/party/aut, jasná zmínka, kterou zemí zrovna projížděj atd., cokoliv (nečekám dokument, stačila by jakákoli infografika nebo něco podobnýho). Mně osobně se líbilo, že tahle výprava už byla bez ženský - čistě a jenom proto, že s ní se to všechno polootravně točilo jen okolo toho, jak moc jsou zrovna s Danem rozhádaný, případně jak moc je unavená a co všechno zvládne nebo nezvládne. Tim spíš by ale film snesl ještě něco málo dalšího nad nesystematický ukazování střípků z cesty - jakkoli se na ně samozřejmě kouká krásně, to ne že ne. Co mi na předchozích dílech vadilo a tady to bylo vyřešený líp, bylo i to Danovo generální útrpný mučednictví - tady to bylo díky tý (i když možná zbytečně dlouhý) rozmluvě s Vojtou vlastně uvedený na pravou míru.

Trabantem tam a zpět cely film

trabantem tam a zpátky ct trabantem tam a zpět song trabantem tam a zpátky download

Trabantem tam a zase zpátky (2019) - video | Online videa, 3gp videa, freevideo , youtube videa, celebrity, seriály, videoklipy

  1. Trabantem tam a zase zpátky trailer 2019 cz
  2. Trabantem tam a zase zpátky
  3. Čert ví proč
  4. Trabantem tam a zase zpátky | Big Shock! Shockhunter Dan Přibáň
  5. Šťastný Nový rok - Online filmy ke zhlédnutí na Filmhouse.cz
  6. Kulturní zařízení města Boskovice |
  7. Táta na plný úvazek – Wikipedie
  8. Deadpool cz dabing
  9. Pečené kančí maso na zelenině trailer
  10. Trabantem tam a zpátky dvd
  11. Archivace účetních dokladů
  12. TRABANTEM TAM A ZPÁTKY, Kutná Hora - městský informační portál

Dan Přibáň a jeho postupně se měnící tým završil putování tzv. "žlutého cirkusu" poslední cestou, která měla vrátit žluté Trabanty (a jiné žluté vehikly) zpět do Prahy. První cesta uvedená ve filmu Trabantem Hedvábnou stezkou končila v Samarkandu v Uzbekistánu a nejnovější díl Trabantem tam a zase zpátky na ni částečně navazuje, akorát v opačném směru. Přesněji řečeno, cestu kolem světa tým v tomto díle začal v Indii, vzal to přes Pákistán, Čínu, v Uzbekistánu najel na již projetý úsek z prvního dílu a bezpodmínečně nutným cílem byla Bánska Bystrica, která je srdečním městem Marka Slobodníka, jednoho z tradičních protagonistů celé série. Poslední díl rozhodně vylepšil grafickou stránku věci. Je více vidět filmařské zkušenosti i lepší technika, takže záběry vypadají mnohdy opravdu velmi krásně, což platí především o těch zabíraných z dronu. Rozhodně se tak na film dobře dívá a většina záběrů ani zdaleka nevypadá lacině jak z domácího videa. To, že se používalo více různých přístrojů, je pochopitelně vidět, ale filmu to nijak neubližuje.

Indie byla luxusní, ale zbytek divák viděl tak nějak pouze z rychle jedoucího vlaku, což byla velká škoda. Každopádně jsem moc rád, že celý projekt vznikl, protože je to zkrátka vždy takové milé pohlazení na duši a nedám na žlutý cirkus dopustit. Bude-li další výprava, tak se rozhodně s velkou chutí opět podívám. (23. 12. 2019) Maynard. Pravděpodobně poslední z týdle neobyčejný cesty. Filmovej zážitek prima, ale bohužel mě to nevzalo tolik jako jižní amerika a nebo Austrálie. Asi je to těma indama nebo co:o). Každopádně filmařsky pěkně sestříhaný, ale asi mě tam chybělo víc zajímavejch momentů. Ovšem ten top byl, když se snažili vyjet skrz potok po takový horský cestičce, místo který se stal vlastně ten potok. To bych zpanikařil a asi i zešílel. Ale je vidět, že s takle ostřílenejma borcema už tohle ani nehne. Taky byli celkem fajn ti nový borci, ale moc toho nepředvedli, poláci byli lepší:o). Každopádně obrovskej repekt a poklona, páč tohle vstoupilo do síně slávy... 11. 2019) Photo © Česká televize - Cesty se zúčastnily dva trabanty, polský Fiat 126p řečený maluch a česká motorka Jawa 250.

Trabantem tam a zase zpatky film

Potěšila mě zejména část z indicko-pákistánské hranice ve Wagah-Attari, přičemž ve filmu byli i lidé, které jsem tam osobně viděl. Byla to taková pěkná připomínka mého vlastního putování. Toho se týkaly i Markovy pijavice, kterých jsem si zas užil dosyta v Nepálu. Samotné Indii a jejím vlastnostem je věnována značná část filmu, bude to alespoň kolem poloviny. Poté se ještě věnuje Číně, kde se hovoří především o neuvěřitelně rozbujené kontrole občanů státními orgány a všudypřítomnými kamerami (Big Brother jak vyšitý, no nechtěl bych tam žít), nicméně to už se blíží konec filmu, přičemž tým vlastně ještě ani pořádně nevyjel. Prvních pár tisíc kilometrů tak zabere hodinu a půl a dalších 10 tisíc pak pár minut. Rychlý přesun ve filmu přes Uzbekistán a v podstatě bez jediného slůvka hned na Slovensko a do Bánske Bystrice tak působí více než nekonzistentně. Chápu, že tento kus cesty byl už v prvním díle, ale za takové teleportování v čase a prostoru by se nemusel stydět ani Star Trek. Každopádně přijetí žlutého cirkusu slovenskými a českými fanoušky působí místy až dojemně a je krásně vidět, jaký kult se kolem Přibáně a jeho týmu za těch pár let, co cestuje kolem světa, vytvořil.

Ta závěrečná poučující moralitka o tom, jak a kdy jsou lidi vlastně schopný spolu líp existovat, ta byla trochu zbytečná, jinak se mi ale příjezd za znějících variací Mý vlasti a očekávatelnýho konstatování, že v doma je stejně nejkrásnějc, líbil. (23. 2019) - Cesty se zúčastnily dva trabanty, polský Fiat 126p řečený maluch a česká motorka Jawa 250. ( mar48) Cesta byla dlouhá 17 237 kilometrů a posádka ji zdolala za pět měsíců. ( mar48)

Další "útrapy" přinášejí zástupy Indů, kteří si s výpravou na každém místě a v libovolnou denní a noční hodinu chtějí dělat selfie. Ale i to je jeden z aspektů trabantů (a malucha): jsou roztomilé a okamžitě vzbuzují zájem už tak zvědavého obyvatelstva. Na nejotravnější komplikace pak Přibáň a spol. narazí v Číně, prošpikované špiclováním, byrokracií, paranoiou a jinými rysy totalitního státu. V Číně film nabývá rysy absurdní grotesky a je jen pochopitelné, že ji chce mít výprava co nejdřív za sebou. V čistokrevný horor se snímek mění v pasáži kolem průsmyku Rohtang v severní Indii. V mnohakilometrové výšce, v plískanici a za plného dopravního provozu výprava uvízne v místě, kde přes už tak rozbitou silnici teče vodopád. Nelze pořádně jet tam ani zpátky, nervy jsou napjaté jako špagáty a na mysl se dere klasický thriller Mzda strachu o převozu nitroglycerínu džunglí. Ve výšce 5328 metrů trabanty stanoví výškový rekord dvoutaktního auta. Kromě takových momentů film pohánějí ještě další napínavé linie, jako například jestli se výpravě podaří setkat s "odloučeným" členem Radkem nebo zda se jiný cestovatel Vojta stihne vrátit do Prahy před narozením potomka.

Tento web využívá cookies k lepšímu uživatelskému prožitku a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíš. Více Souhlasím Bangkok! Náš Everest. Do žádného cíle jsme se neprobojovávali tak dlouho, a tak těžce jako do Bangkoku. Ale dojeli jsme tam! Bez trabantů na starých otlučených motorkách koupených načerno, ale dojeli! A další plán? Ten byl jasný, už když jsme... startovali z Austrálie: dojet domů. A když to nejde na jeden zátah, tak na dva. Bylo to jasné, už když jsme stáli špinaví, zničení, ale šťastní pod sochou růžových tříhlavých slonů v centru města – příště odsud vyrážíme na velkou cestu domů. Ale to by to nebyl žlutý cirkus, aby to bylo jednoduché. Bangkok se stal místem, kde se kolo žlutého trabanta asi nikdy neotočí. Zatímco v roce 2015 bylo Thajsko pro zahraniční auta rájem, o dva roky později se z něho stalo byrokratické peklo, kde se za vjezd po vlastní ose platí tisíce dolarů. A tak jsme si řekli, že se nenecháme okrádat a rozhodli splnit si svůj dávný sen – Indii.