Visuté Zahrady Semiramidiny

Nejzajímavějšími stavbami byly dva mramorové chrámy postavené v letech 550 a 350 př. První z nich byl navržen krétským architektem Chersifrenema jeho synem Metagenem a zdobili ho někteří z nejslavnějších umělců antického světa. Budova vyhořela 21. července 356 př. l., podle legend šlo o noc, kdy se narodil Alexandr Veliký. Asi o šest let později se začal stavět nový chrám. Nová budova byla obklopena mramorových schody, které vedly k více než stodvacetimetrové terase. Uvnitř bylo 127 skoro dvacetimetrových mramorových sloupů a socha Artemise. Archeologové se neshodují v tom, zda stavba měla strop pod širým nebem, nebo byla kryta dřevěnou střechou. Chrám byl z velké části zničen Ostrogóty v roce 262 a jeho trosky spatřily světlo světa až v roce 1860, když archeologové vykopali první ze zřícených sloupů na dně řeky a to nebylo až do roku 1860, které archeologové vykopali první ze zříceniny sloupců chrámu na dně řeky. Umístění sedmi divů světa, foto: Wikipedia Mauzoleum v Halikarnasu (nachází se v jihovýchodním Turecku) bylo hrobkou, kterou postavila Artemisia pro svého manžela Mausoluse, krále Carnie v Malé Asii, po jeho smrti v roce 353 př. Mausolos byl také Artemisiin bratr a podle legendy byla jeho sestra a zároveň manželka tak moc zasažena jeho smrtí, že si jeho popel rozmíchala ve vodě a vypila ho.

Visute zahrady semiramidiny
Visuté zahrady Semiramidiny | HistorieBlog.cz

Visute zahrady semiramidiny

Pokud vás zajímá nedávno tady popisovaných sedm starověkých divů světa, mrkněte na tenhle dokument. Seznam nejobdivuhodnějších staveb starověku začal vznikat v době, kdy většina ze sedmi divů světa ještě stála a v podstatě zářila novotou. Za původce nápadu vytvoření seznamu obdivuhodných architektonických kousků z oblasti Středozemního moře a Blízkého východu je považován Filón Byzantský, řecký spisovatel žijící ve 2. nebo 3. století našeho letopočtu. Sedm divů světa, foto: Je nutno podotknout, že ve starověku bylo těchto seznamů více a vytvářeli je různí filozofové a matematici. A jelikož je lidský vkus různý, tak se i v seznamech vyskytovaly nejrůznější stavby, které v tom dnešním seznamu sedmi divů světa už nefigurují.

pro svoji ženu Ametis. Ta pocházela z Médie, což je dnes oblast na severozápadě Iránu. Tato země oplývala obřími pohořími a všudypřítomnou zelení. Dle pověstí se královně se po horách a květinách velmi stýskalo a král pro ni na terasách svého paláce nechal zbudovat monumentální zahrady. 7 divů světa, #2 Kolos na ostrově Rhodos V prvním díle série článků o Sedmi divech světa jsme si představili Maják na Ostrově Faru, dnes se přesuneme o něco dále na východ na středomořský ostrov Rhodos. Starověká historie ostrova je opravdu bohatá.... celý článek A jak slavné zahrady vypadaly? Podle Strabóna měly čtvercový tvar a celé spočívaly na kvádrech postavených na sebe jako kostky. Nejvyšší plošina pak měla stupnovité terasy na kterých byla spirálovitá čerpadla, která čerpala vodu z Eufratu. Diodór Sicilský uvádí, že zahrady měly rozměr 400 stop čtverečních a na vrcholu všech stupňů stála otevřená budova, podobná tehdejším divadlům. Samotná zahrada prý byla obklopena mohutnou hradbou s cimbuřím. Narozdíl od Strabóna ale tvrdí, že potrubí zásobující zahrady vodou bylo skryto v podzemí.

Univerzita pro příšerky online cz http
Kdy jet do porodnice
Minions rush hra 1
Krajské volby 2016 kandidátky
Elektro české budějovice igy
Aplikace pro prijem hovoru
Americká krása online casino
Akční filmy 2010 relatif
Vánoční Kameňák (2015) | Kinobox.cz
Jsi krásnější než růže
Druhá mocnina příklady
Záhady a zajímavosti starověkých visutých zahrad - Blog iDNES.cz

Až do počátku 20. století se přitom mělo za to, že jde o pouhou fantazii. Pak ale německý archeolog Robert Koldewey, objevitel Babylonu, ve městě vykopal kamenné sloupy, klenby a hlubokou šachtu. "Snad to nejsou zbytky visutých zahrad? " spekuloval tehdy Koldewey. Profesorka Stephanie Dalleyová z Oxfordské univerzity, expertka na babylonštinu, se již 20 let tímto divem světa zabývá a nyní tvrdí, že se jí podařilo shromáždit dostatečné důkazy o tom, že Visuté zahrady Semiramidiny byly postaveny na počátku 7. stol. před naším letopočtem ve městě Ninive, vzdáleném 450 kilometrů od Babylonu. Podle ní nestojí za stavbou Nebukadnesar II. ani jeho manželka, nýbrž asyrský král Sinacherib. Jedním z důkazů je starověký text, zmiňující se o Sinacheribově "bezkonkurenčním paláci" a "zázraku pro všechny národy". Popisuje zázračný šroub zvedající vodu, vyrobený s použitím nové metody odlévání bronzu. Další indicií jsou nedávné vykopávky poblíž Ninive, které odhalily zbytky akvaduktu s tímto nápisem: "Král světa Sinacherib… Z velké vzdálenosti jsem měl vodní tok směřující do okolí Ninive".

Visuté zahrady Semiramidiny | HistorieBlog.cz

Podle Diodóra Sicilského [ editovat | editovat zdroj] Historik Diodóros Sicilský (50př. ) píše: "Visuté zahrady Semiramidiny nebyly vystavěny Semiramis, která založila město, ale pozdějším vládcem nazývaným Kýros, kvůli kurtizáně, která byla z Persie. Vytvářela louky na vrcholcích hor, požadovaných králem. Zhotovovala umělé výsadby, aby napodobila Perskou zemi. Tato zahrada, byla 400 stop čtverečných velká a stoupala až na vrchol hory, kde byla budova a otevřené místnosti jako je u divadla. Podle schodiště byly postaveny nad sebou oblouky, mírně vystoupavě, které podepírají celou zahradu. Nejvyšší oblouk, na kterém leží celá plocha zahrady, byl 50 loktů vysoký. Zahrada samotná byla obklopena cimbuřím a valy. Stěny byly z velmi silné, postavené s nemalou péčí a náklady, jsou silné 22 stop, a každý pískovcový kámen je 10 stop široký. V několika patrech této stavby byly položeny trámy a velké kameny, každý 16 stop dlouhý a čtyři široký. Střecha nad tím vším byla nejprve pokryta rákosím zalitým množstvím síry (nebo asfaltu), a na to pak byly položeny dvojitě dlaždice spojené tvrdou a odolnou maltou.

Kdy existovaly starověké divy světa? foto: Wikipedie Podle starých řeckých básníků byly zahrady vybudovány nedaleko řeky Eufrat v současném Iráku, za vlády babylónského krále Nabuchodonozora II kolem roku 600 př. l. Zahrady byly vysazeny více než 20 metrů ve vzduchu na obrovské čtvercové cihlové terase, vystavěné po vzestupných krocích, jako je například hlediště divadla. Král údajně stavěl zahrady kvůli milence Amytis, aby zmírnil její stesk po vzdáleném domově. S pisovatelé popsali, že lidé mohli chodit pod krásnými zahradami, které spočívaly na vysokých kamenných sloupech. Moderní vědci odvodili, že aby zahrada přežila, musela být zavlažována pomocí systému skládajícího se z čerpadla, vodního kolo a cisteren. Tento důmyslný systém pak musel vodu z Eufratu dopravit nahoru do zahrad, tedy do výšky mnoha metrů. Ačkoli jsou rozmanité popisy zahrad jak v řecké, tak v římské literatuře, žádný z nich není takzvaně z "první ruky". Žádná zmínka o zahradách nebyla nalezena ani v babylónských nápisech na kamenných destičkách.

Na pahorku Karsu našel jednoho dne podivné klenby, což by nebylo nic neobyčejného. Byly to však první klenby nalezené v Mezopotámii. Přikázal kopat dělníkům dál a objevoval více zajímavých věcí, jako například sloupy z kamene – kámen byl v Mezopotámii jedním z nejvzácnějších stavebních materiálů, dále studnu, o které se původně mohl domnívat, že je věží nějaké stavby, ale po vykopávkách se prokázalo, že jde opravdu o studni s trojitou spirálovitou šachtou. Jelikož byl Koldewey i znalcem kanalizací, okamžitě ho napadla bláznivá myšlenka. Začal proto hledat informace v dílech Diodóra, Strabóna a Béróssa, ve kterých se dozvěděl, že kamene se použilo při stavbách v celém Babylónu jen dvakrát – na severní straně Kasru, kde už ho objevil a na visutých zahradách Semiramidiných. Současně také prostudoval Strabónův popis zahrad, který se shodoval s průřezem nalezeného komplexu u Karsu. Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ SIEVEKING, ALBERT FORBES. The praise of gardens; an epitome of the literature of the garden-art.

svlikacku-za-kacku